Vlastenectví u nás: Jsme ovce?

Nejprve je potřeba si ujasnit, jaké skupinky lidí u nás v republice jsou. Jedna skupina lidí jsou lidé, kteří se aktivně zapojují do politických věcí a různých kampaní, nebo alespoň nahlas vyjádří svůj názor a narovinu svým přátelům řeknou, koho jdou volit a podobně, jak se budou ve volbách angažovat a za jakou stranu se staví, s jakými názory oni souhlasí. Jsou to také lidé, kteří se právě aktivně podílejí na volbách, a to tím způsobem, že úplně stačí, že jdou volit. Zkrátka ti lidé, kteří se snaží v naší zemi něco změnit a bojují za to už jen tím, že právě k volbám jdou a snaží se trochu do toho našeho systému a vlády dát kousek sebe a svého názoru, což je fajn, a tak by to mělo být.

Pokud chceme někde žít, mělo by to být povinností do toho státu alespoň něco dát, protože nejde tu jen žít a sbírat plody, musíme také něco zasít. S tímto se dostáváme k další skupince lidí, a to jsou ti, kteří si na vše stěžují. Ti jsou úplně nejhorší, protože si na vše stěžují, ale když se jich zeptáte, jestli byli u voleb, řeknou, že ne, že proč by tam chodili a zase z úst vypustí agresivní výroky jako to, že by se to stejně jejich hlasem nezměnilo a podobně. Problém ale nebude ve zmanipulování voleb, jak si tito lidé myslí, ale zkrátka v tom, že asi nezastávají úplně názor, který by lidé volili a který by zastávala většina. Proto se asi nic nezmění, nebo se to změní úplně jinak, než tito otravní lidé chtějí.

Třetí skupinou je skupina lidí, kteří se vůbec do politiky neangažují, přijde jim to nepotřebné, ale zase naopak si ani nestěžují, což je také fajn, protože nikomu necpou své otravné názory, i když se nic změnit nesnaží. První skupinka by se dala považovat jako vlastenci, nebo alespoň část z ní. Nepředstavujte si je ale jako lidi, kteří nosí tričko český lev, i když na některých to najdete a zase není tak špatné naši zemi reprezentovat, jsou to ale výhradně obyčejní lidé. Takových lidí, kteří chtějí zachovat naši republiku tak, jak vždy byla, je ale málo. Jsme na to totiž dost malá země.